Jak se stát překladatelem? Překladatelé odpovídají na palčivé otázky

Překladatel, ten tvrdej chleba má. No dobře, tato profláklá hláška sice v originálu takto nezní, s řidiči ale mají minimálně ten tvrdý chleba společný. Vždyť už jen cesta k tomu, jak se stát překladatelem, je trnitá. Překladatelská činnost je pak sama o sobě specifická, obtížná, ale na druhou stranu velice zábavná a odměňující. Proto jsme se rozhodli připravit pro vás tento seriál.

Série článků Ze života překladatele bude pojednávat o strastech i slastech překladatelského řemesla. Sérii jsme postavili na zkušenostech reálných překladatelů a datech z našeho výzkumu. V prvním díle poodkryjeme roušku učebního procesu cizích jazyků, pocity jednotlivých překladatelů, ale také rady, jak se stát překladatelem.

Obsah článku:

• Jak jsou naši překladatelé zkušení?

• Kolik jazyků naši překladatelé ovládají?

• Jak se zvyšuje plat překladatele?

• Potřebuji k uplatnění mezi překladateli školu?

• Jak se naučit cizí jazyk?

Jak jsou naši překladatelé zkušení?

Zkušenosti, zkušenosti, zkušenosti. Kdo je má, má z poloviny vyhráno. Sice to neznamená, že začínající překladatel nemůže být kvalitní, léta praxe ale nic nenahradí. Během dlouhých hodin strávených studiem a prací získá překladatel velké množství znalostí, které pak může využít právě na vašem projektu.

Patříme k nejzkušenějším

Naše agentura se zkušenými překladateli může pyšnit. Z výzkumu totiž vyplynulo, že drtivá většina překladatelů vykonává svoji činnost více než 15 let. To je obrovské množství času. Za takovou dobu mohli tuzemští překladatelé vyšperkovat svoje znalosti k dokonalosti a zařadit se mezi světovou špičku. Vždyť čeští překladatelé obecně patří mezi celosvětově nejzkušenější.

Kromě samotných jazykových znalostí je nutná i oborová zkušenosti. Ani v tomto odvětví naši překladatelé netrpí. 17 % překladatelů se může pyšnit praxí v oboru mezi 11 až 15 roky. Po zprůměrování výsledků nám pak vyjde, že 9 z 10 překladatelů má praxi větší než 11 let!

To ale neznamená, že nedáváme prostor mladým dravcům. Dobří překladatelé s menším množstvím zkušeností u nás rozhodně najdou uplatnění. Smutným faktem ale je, že překladatelství nepřitahuje tolik pozornosti jako jiné obory. Je to škoda. Překladatelství tu bylo, je a bude. A podílet se na posouvání jeho hranic a zlepšování technik není zanedbatelné lákadlo.

Důležitá fakta

• Drtivá většina překladatelů vykonává svoji praxi více než 15 let,

• 17 % překladatelů má oborovou praxi v rozmezí 11 až 15 let,

• 9/10 překladatelů ma oborovou praxi větší než 11 let,

• pouhých 7 procent tvoří překladatelé s menší praxí.

Kolik jazyků naši překladatelé ovládají?

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Pořekadlo, které je od začátku až do konce pravdivé. Nejednomu řečníkovi se totiž stalo, že se při mluvení cizím jazykem choval/a odlišně než v mateřštině. Má to několik důvodů, pro překladatele z toho ale plynou značné výhody. Pochopení cizí kultury a dokonalá znalost jazyka je cesta k tomu, jak se stát překladatelem, který do puntíku vyplní přání zákazníka.

Jak je to ale se znalostí jazyků v naší agentuře? Výzkum ukázal, že 41 procent s námi spolupracujících překladatelů zvládá plnohodnotně překládat maximálně mezi dvěma jazyky. Možná vám to přijde jako malé číslo, ale jak se říká, opakování dělá mistra. Neustálé překládání a studium jednoho až dvou cizích jazyků pak vede ke kvalitnějším výsledkům. Jedná se tak o optimální kompromis.

Pouze jeden cizí jazyk ovládá třetina dotázaných. Čtvrtina pak vládne dokonce třemi jazyky. A to už je úctyhodné číslo. Obzvlášť když vezmete v potaz, kolik se toho musí překladatel naučit. Nejde jenom o gramatiku, ale také pečlivou znalost kulturních odlišností.

Důležitá fakta

• 41 procent překladatelů zvládá plnohodnotný překlad maximálně mezi dvěma jazyky,

• třetina překladatelů ovládá pouze jeden cizí jazyk,

• čtvrtina překladatelů umí hned tři cizí jazyky.

Jak se zvyšuje plat překladatele?

Směnný obchod už dávno nefunguje, peníze tedy potřebuje každý. Platíme za jídlo, ošacení, bydlení, zábavu. Zkrátka za všechno. Řadu studentů a budoucích překladatelů tak zajímá především otázka financí. Průměrnou gáži za práci překladatele si můžete najít na srovnávacích portálech. V této části budeme mluvit o jejím navyšování.

Z našeho dotazníku vyplynulo, že finanční ohodnocení 60 procent dotazovaných se za poslední dva roky téměř nezměnilo. Neexistuje zákon, který by zaměstnavatelům nařizoval pravidelné zvyšování platu alespoň o hodnotu inflace. I přesto se najdou tací, kteří svým zaměstnancům pravidelně a bez donucení odměny zvyšují. V našem případě se jedná o 35 procent překladatelů.

Bohužel existují i tací, kteří zažili pravý opak – tedy snižování odměny. Za poslední dva roky se to stalo pouhým pěti procentům z dotazovaných. Pokud se to stalo i vám, rozhodně neházejte flintu do žita. Identifikujte problém, zapracujte na sobě a budete mít před sebou opět zářivou budoucnost.

Důležitá fakta

• 60 % překladatelů se odměna za poslední dva roky nezvýšila,

• 35 % překladatelů se odměna za poslední dva roky zvýšila,

• 5 % odměna za poslední dva roky naopak klesla.

Potřebuji k uplatnění mezi překladateli školu?

Možná vás překvapíme, ale k uplatnění mezi překladateli opravdu školu nepotřebujete. Ve prospěch našeho tvrzení jasně hovoří výsledky našeho výzkumu. Celých 75 procent dotazovaných totiž nikdy nestudovalo obor spojený s překladatelstvím. Pouze čtvrtina respondentů se přiznala, že překladatelství studovala cíleně.

Překladatel bez titulu?

Jak se stát překladatelem? Cest k dosažení tohoto cíle vede hned několik. Pokud se podíváme na zmiňovaných 75 procent, tak právě tito překladatelé věnovali svůj čas studiu jiných oborů. Praxi a znalosti si pak přenesli do překladatelského řemesla, kde je využívají k produkci technických a odborných překladů.

Obecně se ale dá říct, že překladatelství nevyžaduje speciální znalosti. Nepotřebujete vysokou překladatelskou školu. Stačí vám dokonalá znalost daného jazyka. Už jen jeho ovládnutí je ale běh na dlouhou trať. Budete tak muset věnovat velké úsilí tomu, abyste svého vysněného cíle dosáhli.

Při čtení těchto řádků vás určitě napadlo, že oproti vystudovaným kolegům budete mít jistou nevýhodu. A to nejen při výběrových řízeních, ale také na startovní čáře. To ale není pravda. Potvrzení o studiu je sice fajn, samouci ale mají jednu obrovskou výhodu – bohatou praxi. Než se totiž doberou na úroveň vystudovaného překladatele, musí udělat spoustu chyb nejen během učení, ale také během překládání. Ne nadarmo se tedy říká, že život je nejlepší škola.

Důležitá fakta

• Abyste se stali kvalitním překladatelem, nemusíte studovat specializovanou školu,

• 75 procent dotazovaných školu spojenou s překladatelstvím nestudovalo,

• pouhých 25 procent překladatelskou školu studovalo.

Jak se stát překladatelem a naučit se cizí jazyky?

Jak se stát překladatelem? A jak se nejlépe učit? To jsou otázky, které trápí studenty dlouhá staletí. Učení jazyků je totiž věčné a nadčasové téma. A přijít na způsob, kterým se můžete poměrně snadno a rychle naučit cizí jazyky, je naprosto klíčový. Najít odpověď na tyto otázky je ale těžké. Kdo by ale na ně měl umět odpovědět lépe než samotní překladatelé?

Samostudium na prvním místě?

Překladatelů jsme se tedy během našeho výzkumu zeptali, jak se nejlépe naučit cizí jazyk. Odpovědi byly rozmanité. To se ostatně dalo čekat. Každý jsme z jiného těsta a vyhovují nám odlišné postupy. Možná si tak v radách překladatelů najdete něco, co vám během studia pomůže.

Celá třetina překladatelů uvádí, že se cizí jazyk naučila samostudiem. Dává to smysl. Nejenže to pro některé byla jediná možnost, jak se jazyk naučit, je to také efektivní způsob, jak podpořit vaše studium na škole. Ne nadarmo se říká, že k tomu, aby vás škola něco naučila, musíte sami vyvíjet úsilí. Tedy zejména studovat doma.

Čtvrtina dotázaných se svěřila, že cesta k jejich vysněné kariéře vedla skrze školní lavice. Jak jsme zmínili v odstavci výše, i ve škole budete muset věnovat notnou dávku volného času domácímu studiu, kvalitní jazykové školy jsou ale skvělou volbou. Dobří učitelé se zkušenostmi z praxe vám předají kvalitní základy gramatiky a naučí vás precizní výslovnosti. Tedy něco, co byste při samostudiu museli řešit alternativními postupy.

Méně tradiční postupy

Jedním z takových postupů je třeba cesta do zahraničí. Připravte se ale na to, že ani cesta do jiné země z vás mistra cizího jazyka neudělá. Zlepšíte si sice výslovnost a konverzační schopnosti, s gramatikou už to však tak slavné nebude. Jako existují dialekty v češtině, stejně tak existují v angličtině i v jiných jazycích. Na správnou gramatiku se navíc při běžných konverzacích tolik nedbá.

Pojďme ale zpět ke zkušenostem našich překladatelů. Třetím a posledním oblíbeným způsobem učení cizího jazyka byla tzv. bilingvní výchova. V českých luzích a hájích se bilingvní výchova uplatňuje především u rodin, kde jsou rodiče z jiných zemí. Existují ale státy, kde se mluví dvěma jazyky (např. Kanada). A právě tam je bilingvní výchova opravdu důležitá. Cest k tomu, jak se stát překladatelem, je tedy nepřeberné množství.

Důležitá fakta

• Třetina překladatelů se naučila cizí jazyk samostudiem,

• čtvrtinu překladatelů naučili cizí jazyk ve škole,

• oblíbeným způsobem učení je také cesta do zahraničí.