soudní překladatel

Soudní překlady jsou speciální typ překladů, které podléhají zákonu č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, v platném znění. Nejčastěji je takový typ překladů vyžadován především u následujících dokumentů:

  • Rodný list
  • Vysvědčení
  • Diplom (např. z vysokoškolského vzdělání)
  • Oddací list
  • Smlouva
  • Rozsudek
  • Plná moc
  • Pracovní smlouva
  • Certifikát
  • Potvrzení o studiu
  • Společenská smlouva
  • Úmrtní list
  • Listiny dědických řízení
  • Živnostenská listina

Dnešní doba propojuje stále větší měrou lidi z různých koutů světa. Nejen kvůli práci v zahraničí (např. přeložený výpis z rejstříku trestů) nebo kvůli jiným osobním záležitostem (oddací list) je nutné vyhotovit soudní překlad. Soudní překladatelé jsou tedy stále žádaní a stát se takovým překladatelem vyžaduje určité povinnosti a náležitosti. V tomto článku si tedy rozebereme co to vůbec soudní překlady jsou a především co obnáší stát se soudním překladatelem.

„Soudní překlad“ aneb pojem neznámý českým zákonům

Slovní spojení „soudní překlad“ není vůbec zakotveno v našich českých zákonech. Synonymem pro toto spojení je také „soudně ověřený překlad“, „překlad s kulatým razítkem“ nebo „úřední překlad“. Jenže ani jedno není nikde v českém zákoně definováno, nebo alespoň z daleka popsáno. Díky článku webu epravo.cz se o této problematice můžeme dozvědět více. Z webu:„Pravdou je, že pojem „úředně ověřený překlad“, ačkoliv je v právním řádu České republiky poměrně hojně používán, není explicitně definován v žádném právním předpise.“

Pro účely tohoto článku je nejdůležitější následující zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdější předpisů. Ten vysvětluje pojem „ověřený překlad“, což je překlad opatřený razítkem znalce, neboli tlumočníka/překladatele. V tomto zákoně je také definován pojem tlumočník, což je osoba vykonávající jakýkoliv způsob překladatelství (tlumočení, překlad dokumentů, korektura, zhotovení posudku atd.). Tento tlumočník musí být zapsán v seznamu těchto znalců u příslušného okresního soudu.

  • Soudní tlumočník je osoba, provádějící odbornou činnost jakoukoliv formou (překladatel, tlumočník, korektor apod.)
  • Úředně ověřený překlad je takový překlad, jež je vyhotoven soudním tlumočníkem (také se nazývá soudně ověřený překlad, soudní překlad, překlad s razítkem)

Co je potřeba k zapsání do seznamu znalců a tlumočníků?

Pro to, aby jste se mohli stát soudním tlumočníkem, musíte být jmenování ministrem spravedlnosti či, jak je tomu v běžné praxi, předsedou krajského soudu (nebo jeho místopředsedou). Osoba musí splňovat všechny následující podmínky (zjednodušeně):

  • Být občanem České republiky/členského státu Evropské unie s přechodným nebo trvalým pobytem v ČR, nebo občanem jiného než členského státu EU s povolením k trvalému pobytu v ČR
  • Být bezúhonný
  • Nebýt v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností dle zákona o znalcích a tlumočnících
  • Mít potřebné znalosti a zkušenosti z oboru (jazyka), v němž má jako znalec působit

Jaké vzdělání a zkušenosti soudní překladatel potřebuje?

Je třeba splňovat všechny výše uvedené body, tím nejdůležitějším a zároveň nejsložitějším pro dosáhnutí je ten poslední, tedy dosažení určitého jazykového vzdělání. Budoucí soudní překladatel musí mít jedno z následujících vzdělání: Vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu překladatelství a tlumočnictví nebo v magisterském studijním programu učitelství jazyka, filologie. Toto dosažené vysokoškolské vzdělání je nutno doplnit absolvováním studia pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na právnické fakultě v délce dvou semestrů. To poskytují např. Právnické fakulty škol – Univerzita Karlova nebo Masarykova univerzita.

Pokud jste právě studentem inženýrského nebo magisterského studia jiného oboru než je tlumočnictví a překladatelství nebo jazyka a flilologie, nebo jste takový program již vystudovali, máte stále šanci splňovat podmínky pro zapsaní do seznamu znalců. Studenti nesouvisejících oborů mohou splnit na konci svého studia a nebo doplňkovou formou státní jazykovou zkoušku speciální (3. stupeň) pro obor překladatelský nebo tlumočnický. To znamená, že postačí speciální státní závěrečná zkouška, i přes to že studujete zcela odlišný obor (např. ekonomii či logistiku). Pokud splníte tuto státní závěrečnou zkoušku, stále je ještě třeba dosáhnout vzdělání předchozího odstavce – doplňkové dvousemestrální studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na právnické fakultě.

Poslední možností je získání vysokoškolského vzdělání v rodném jazyce. Tedy není-li váš rodný jazyk ten český, postačí vám to samé jako v předchozím odstavci. Jakékoliv vysokoškolské vzdělání s absolvováním státní jazykové zkoušky speciální pro obor překladatelský nebo tlumočnický, ale v rodném jazyce. A samozřejmě doplňkové dvousemestrální studium.

Pro doplnění informací – výše zmiňované doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v délce dvou semestru stojí na obou neznámějších univerzitách přibližně stejně a mají podobnou náplň.

Tou nejpraktičtější možností z hlediska množství potřebného studia je vysokoškolské studium v oboru práva či právní vědy. Pokud toto vzdělání zakončíte již zmíněnou speciální státní jazykovou závěrečnou zkouškou, není třeba doplňkového dvousemestrálního studia jako u předchozích možností.

 

Vzdělání


VŠ vzdělání magisterského studijního programu v oborech překladatelství a tlumočnictví nebo jazyka či filologie
+ doplňkové studium pro překladatele v oblasti práva v délce dvou semestrů

 

nebo

 

Jiné VŠ vzdělání inženýrského nebo magisterského oboru zakončené speciální státní jazykovou zkouškou pro obor překladatelský a tlumočnický
+ doplňkové studium pro překladatele v oblasti práva v délce dvou semestrů

 

nebo

 

VŠ vzdělání v oboru práva zakončené speciální státní jazykovou zkouškou
pro obor překladatelský a tlumočnický

To poslední, co vzhledem ke zkušenostem překladatel potřebuje, je doložení alespoň 5 let praxe, v oboru překladatelství a tlumočnictví (samozřejmě postačí pouze jeden z těchto typů). Důležité je, že tato získaná praxe musí být nabyta převážně ihned po ukončení vysokoškolského studia. Tuto praxi lze doložit nejen z doložení proběhlého pracovního poměru či faktur, ale v podstatě jakýmkoliv dokumentem dokládající působení v oboru – tlumočnické soutěže, dobrovolná činnost v organizacích, vydané publikace či čestné prohlášení o výkonu překladatelské činnosti.

Zkušenosti


V oboru minimálně 5 let a převážnou částí ihned po skončení VŠ studia

Potřebné kurzy

K zapsání do seznamu soudních tlumočníků nejsou vyžadovány dle legislativních podmínek žádné kurzy. Pravdou však je, že většina krajských soudů splnění jednoho konkrétního kurzu pojímá jako nepsané pravidlo pro úspěšné zapsání do seznamu tlumočníků. Je jím kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem pořádaný Komorou soudních tlumočníků České Republiky. Tento kurz se pořádá pouze dvakrát do roka – na jaře a na podzim. Poslední možností v roce 2019 kdy absolvovat tento kurz je 30.11., kde se můžete dozvědět spoustu užitečných a důležitých informací ohledně soudního tlumočnictví. Je tedy více než doporučující zúčastnit se toho to kurzu. Informace tomto kurzu se dozvíte na webu Komory soudních tlumočníků České republiky.

Samozřejmě pokud se člověk chce opravdu profesionálně věnovat soudnímu překladatelství, rozhodně využije dalších dobrovolných kurzů pro nabytí dodatečných informací. Takové kurzy pořádají většinou školy, které nabízí povinné dvousemestrální studium.

Podání žádosti u krajského soudu

Posledním krokem k úspěšnému jmenování soudního překladatele je podání žádosti o zápis do seznamu soudních tlumočníků. Tato žádost (dle zákona návrh na jmenování znalce) se podává u příslušného krajského soudu, ke kterému žadatel spadá svým trvalým bydlištěm. Návrh na jmenování mohou mimo samotných osob, které se soudním tlumočníkem chtějí stát také orgány veřejné moci, věděcké instituce, vysoké školy nebo například překladatelské společnosti.

Schválení žádosti a úspěšnost schválení

Je potřeba ihned na začátek upozornit na fakt týkající se schválení žádosti na jmenování soudním tlumočníkem. Tím je skutečnost, že na jmenování nevzniká právní nárok. Tedy i přes splnění všech podmínek nemusí krajský soud žádost schválit a zapsání nelze právně nárokovat. Děje se to především ve chvíli, kdy je u daného krajského soudu zapsáno dostatečné množství tlumočníků pro daný jazyk. Šance na schválení je tedy u angličtiny nízká (samozřejmě záleží na aktuálním stavu u daného krajského soudu). U méně častých jazyků je tomu ale naopak. To bohužel také souvisí s množstvím práce, která bude pochopitelně u málo využívaného jazyka nízké. Pokud schválení proběhne úspěšně, je ještě potřeba složit slib.

Povinnosti soudního překladatele

Pokud se člověk stane soudním tlumočníkem, obnáší to nejen zodpovědnost, ale i zákonem určené úkony, které musí jmenovaná osoba plnit.

Nejdůležitější ze všeho je povinnost provést znaleckou činnost, pokud je o to požádán orgánem veřejné moci. V praxi to může být například žádost od Policie ČR o tlumočnický/překladatelský úkon. Takové úkony mají určitá specifika, těmi důležitými jsou:

  • Zákonná povinnost provést takový úkon (omlouvá se pouze pro nemoc nebo dovolenou)
  • Zákonem stanovená odměna za většinu úkonů v rozmezí 100 – 350 Kč za hodinu/stranu dle výše vyžadované odbornosti a náročnosti překladu
  • Právo na náhradu cestovních nákladů či ušlého zisku (pokud se jedná o OSVČ)

Další povinnosti jsou spíše formálního charakteru, kdy je soudní tlumočník povinen vést si deník (v papírové či elektronické formě), kam zapisuje veškeré provedené úkony. Samozřejmostí je i označení a spojování překládaných dokumentů, zachovávat mlčenlivost.

Kolik stojí stát se soudním překladatelem?

V tomto odstavci se zaměříme na celkové náklady spojené s tím, když se chce člověk stát soudním překladatelem. Výše těchto nákladů se může různit dle absolvovaných škol, kurzů. Naší snahou je vám přiblížit tyto náklady. Pořádající organizace také často poskytují slevu, především pro členy Jednoty tlumočníků a překladatelů nebo Komory soudních tlumočníků České republiky. Slevu si můžete zjistit v odkazu u příslušné položky.

Typ nákladu Cena
Doplňkové dvousemestrální studium pro tlumočníky 9 500 Kč
Státní jazyková zkouška speciální pro obor tlumočnictví 8 500 Kč
Kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem (Komora soudních tlumočníků ČR) 1 750 Kč
Dobrovolné doplňující kurzy (např. Mezinárodní smlouvy pro legislativní praxi) 12 000 Kč
Podání žádosti o jmenování soudním překladatelem u krajského soudu

1 000 Kč

Celkem

26 750 Kč

Opakovaně upozorňujeme, že cena je pouze orientační a jsou uváděny vždy nejvyšší uváděné ceny. Rozdíl v doplňkovém studiu je na různých školách přibližně 2 500 Kč a doplňkový kurz si každý vybírá dle svého uvážení.

Závěr

Soudní tlumočnictví vyžaduje specifické požadavky pro to, aby jste se jím mohli úspěšně stát a především tuto činnost dokázali svědomitě a odborně vykonávat. Vše potřebné jsme popsali v článku, který byl ověřen soudním překladatelem, takže veškeré informace by měli být relevantní a přesné. Nakonec si ve zkratce shrňme body potřebné k zapsání do seznamu soudních tlumočníků:

Co vše musí soudní tlumočník splňovat?

  • Vysokoškolské vzdělání (minimálně magisterské, inženýrské) zakončené speciální státní jazykovou zkoušku
  • Doplňkové dvousemestrální studium pro tlumočníky (pokud není vystudována VŠ právnického směru)
  • Občan ČR nebo povolení k trvalému pobytu v ČR
  • Praxe minimálně 5 let
  • Kurz Komory tlumočníků ČR

Pokud jste se rozhodli stát se soudním tlumočníkem, přejeme Vám úspěšné splnění studia, štěstí při schvalování žádosti u krajského soudu a mnoho úspěchů (a zakázek) v následné profesní kariéře.